Zítra zase přijďte, říkají pacienti

Zdravotníci, dobrovolníci a řeholnice spojují v těchto dnech své síly při péči o seniory v pražské Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi.

Ve vrátnici nemocnice, kterou od loňska provozuje konvent alžbětinek, se pro dlouhodobě nemocné pacienty denně hromadí balíčky a dopisy od jejich rodin a přátel. „Povzbuzujeme je, aby nemocným psali, volali a nosili drobnosti. Dovnitř už od 14. září totiž nikoho kromě zdravotníků a pečujících osob nepouštíme,“ vysvětluje jednatel a ředitel nemocnice Karel Matyska. Vchod za vrátnicí je uzamčený elektronickým klíčem a prosklené dveře otevře až následné použití dezinfekčního zařízení, do něhož musí příchozí zaměstnanec vložit ruce. Není divu. „Na jaře jsme byli jedna z prvních nemocnic, kde se koronavirus objevil, a taky jedna z nejzasaženějších. Nyní se nám zatím daří nemoc udržet před dveřmi,“ popisuje ředitel.

Podobně jako v řadě dalších církevních a charitních zařízení, kde se starají o seniory, i tady neustále hrozí nedostatek personálu. O sto pacientů tu momentálně pečuje téměř stejný počet zdravotníků. Ti však jen těžko zvládají (v době izolace zařízení dlouhodobé lůžkové péče) nemocným zprostředkovávat sociálně-duchovní podporu a kontakt. Jak je to pro kondici pacientů důležité, si tu ověřili už během jarní vlny pandemie. S péčí o nemocné proto pomáhaly řeholnice a proškolení bohoslovci pražského semináře. „Osvědčili se. A proto jsme zároveň s izolací nemocnice před měsícem vyslali úpěnlivou prosbu sestře Vojtěše Zikešové, představené kongregace, která nám pomáhala už na jaře, o posílení týmu o řeholnice. A sesty hned ze tří společenství tady už 14 dní pracují,“ doplňuje mluvčí nemocnice Beatrix Sviezeny.

Chybí jim kontakt s rodinou

Sestra Alžběta Daniela Nemelová z Kongregace františkánek Neposkvrněného početí Panny Marie přijela pomáhat ze Stráže u Klatov. „Pacienti si chtějí a potřebují popovídat. Tím, že jsme s nimi byly v kontaktu jako zdravotnický personál, jsme se dostaly k těmto lidem velmi blízko. Můžeme spolu s důvěrou hovořit, dát jim najevo, že jsou potřební, milovaní, že je tady někdo, komu na nich záleží – zvláště když mají tak ztížený kontakt s rodinou,“ poukazuje sestra Alžběta. Jak říká, denně slýchává: „Zítra zase přijďte, už se na vás těším.“ A přiznává: „Cítím se víc obohacená, než jsem do této práce vložila. A je to obrovská zkušenost.“

V Nemocnici sv. Alžběty pomáhali na jaře také proškolení bohoslovci z pražského semináře. „Naše účast byla intenzivní a seminaristé poté byli oceněni Svatovojtěšskou medailí od pana kardinála. Jak říkal, složili zkoušku z kněžství, protože byli ochotni riskovat sami sebe pro dobro druhých. Měli zkušenost z praxe v podobných zařízeních, a tak se k lůžku nemocných uměli postavit. Nemocnice nás nyní znovu zavolala k pomoci, takže se chystáme,“ ilustruje rektor P. Jan Kotas. „Rádi je opět uvítáme. Kvůli riziku zavlečení nemoci by tu museli i bydlet, v čemž by se po dvou střídali. Ke službě potřebným františkáni momentálně vyslali jako posilu bratra Samuela,“ dodává mluvčí nemocnice.

Práci personálu i řeholnicím usnadní tento týden instalovaný nový signalizační systém, který umožní nejen komunikaci pacientů se zdravotníky, ale také přepojování hovorů příbuzných a známých přímo na lůžko. Řada pacientů totiž nemá svůj telefon a někteří ho kvůli svému stavu nejsou schopni obsluhovat. „Chceme, aby nemocniční kaplan, řeholnice i sociální poradci měli další možnost, jak pomoci ve spojení mezi pacientem, rodinou a přáteli. Pro jejich stav je to naprosto zásadní,“ uzavírá Karel Matyska.

Jiří Macháně
Foto: Beatrix Sviezeny – Sestra Alžběta na návštěvě u jedné z pacientek.

Prevzaté s láskavým dovolením redakcie Katolický týdenník 2020/44.