Beatifikace obětí válečného násilí

Deset alžbětinek – mučednic z konce druhé světové války blahořečil v sobotu 11. června v polské Vratislavi kardinál Marcello Semeraro, prefekt Kongregace pro kauzy svatých. Mezi nimi i sestru ze Šumperska.

Sestru Marii Paschalis Jahnovou (7. dubna 1916 – 11. května 1945) zastřelil voják Rudé armády v Sobotíně. Paradoxně sem na doporučení představené odešla z polské strany hranic pro větší bezpečnost poté, co rudoarmějci postoupili do Slezska a šířily se zprávy o násilí, které páchají právě i na řeholnicích. V tehdy německojazyčné oblasti v okolí Nysy od února do května 1945 zahynuly rukou sovětských vojáků – někdy i po trýznění a znásilnění – také sestry Edelburgis Kubitzki, Rosaria Schillingová, Adela Schrammová, Sabina Theinelová, Sapientia Heymannová, Adelheidis Töpferová, Melusja Rybka, Acutina Goldbergová a Felicitas Ellmererová. Nejstarší sestře Sapientii bylo 70 let. Sestra Paschalis je pohřbena na českém území v Sobotíně a s Českem ji spojuje i přízvisko, které jí věřící dali záhy po její mučednické smrti: Bílá růže z Čech.

„Blahořečení sestry Paschalis je pro nás novým povzbuzením, ujištěním, že žijeme v zemi světců a mučedníků nejen z dávných dob,“ vystihl pro KT arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference, který tuzemskou církev reprezentoval při beatifikační slavnosti ve vratislavské katedrále. „Je také výzvou k novému pohledu na sudetskou část naší země. I tam jsou hroby světců. Věrnost Kristu a osobnímu zasvěcení Bohu až k smrti je silnou výzvou pro naši víru, která má problém s dodržováním věrnosti danému slibu,“ dodal arcibiskup.

Součástí slavnostní mše svaté, kterou přenášela polská televize, bylo odhalení obrazu nových blahoslavených, zazněl i list papeže Františka. Ten stanovil slavit památku sester každoročně 11. května. Generální postulátorka sestra Maria Paula Zaborowska přečetla před zcela zaplněnou katedrálou životopisy mučednic a poté řeholnice přinesly k oltáři vzácnou památku: mešní kalich, který se používal při liturgii v kapli sester v Nyse. Vojáci Rudé armády jej roku 1945 ukradli a nejprve používali k pití, potom do něj stříleli, takže je posetý průstřely.

„Při pohledu na tento kalich si v modlitbě a rozjímání vzpomeňme na pachatele zla a prosme Boha, aby každý respektoval život a důstojnost druhých,“ modlilo se poté shromáždění. Sestry před oltář přinesly také deset velkých svic se jmény mučednic. „Jejich mučednictví nás pobízí zamyslet se nad okolnostmi, které zažíváme dnes, v Evropě 21. století. Tváří v tvář scénám násilí, krutosti a nenávisti cítíme potřebu živit touhu po míru a pěstovat svornost gesty lásky, otevřenosti, přijetí a pohostinnosti,“ prohlásil při kázání kardinál Semeraro v narážce na Ukrajinu, za kterou byly vzápětí předneseny prosby a v ukrajinštině přečtena petice za mír. „Mír se buduje prostřednictvím konkrétních skutků nezištné lásky. To je konkrétní odpověď, kterou může nabídnout každý z nás. Nové blahoslavené jsou v tom pro nás velkým příkladem,“ dodal kardinál Semeraro.

Kongregace sv. Alžběty odhaduje, že podobně za druhé světové války zahynulo na různých místech až sto jejích sester. Celkem v Polsku, Německu a dnešním Česku rudoarmějci znásilnili podle Vatican News takřka třičtvrtě milionu žen, včetně řeholnic, a většinu z nich poté zabili.

V Sobotíně se 18. června bude slavit děkovná mše svatá. Až do 3. července si tu lze zahrát putovní poznávací hru o „Bílé růži z Čech“.

Alena Scheinostová

Článok je publikovaný s láskavým dovolením redakcie Katolický tydenník 2022/25.

Dlhšie články o „Bílé růži“ a o blahorečení týchto sestier mučeníčok nájdete na stránke Olomouckého arcibiskupstva a na VaticanNews.